|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
Svět Eleonory Akvitánské v její korespondenci a listinách
Karlíková, Valentina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se soustředí na analýzu dochované korespondence a listin Eleanory Akvitánské. V první části práce jsou stručně nastíněny její životní osudy od dětství na akvitánském vévodském dvoře, přes manželství s francouzským králem Ludvíkem VII. až po nový sňatek s mladým Jindřichem Plantagenetem a její působení na anglickém královském trůnu. Rovněž je v práci zmíněn i vztah Eleanory k jejím synům, především k Richardovi Lví Srdce. Zde byly vedle monografií použity v hojné míře dochované prameny, především kroniky. Také je zmíněn pohled současné historiografie na královniny vazby ke kultuře, mecenášství a problematice její moci a pravomocí v průběhu jejího života. Druhá část práce je již tématická typologie Eleanořiných dopisů a listin. Na základě jejich rozboru a současného stavu bádání se následně práce pokouší rekonstruovat způsob vnímání dobového dění a jeho hodnotovou hierarchii na významnou příslušnici dobové elity. Rovněž je předmětem analýzy také rozbor královniny titulatury. Klíčová slova: Eleanora Akvitánská, Kapetovci, Jindřich II., Plantageneti, Richard Lví Srdce, Jan Bezzemek, anjouovské impérium, korespondence, listiny
|
|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
host ::
RSS.